Press

AZURE EMOTE - Chronicles Of An Aging Mammal

EPR 061 / 2007

Robotizace, jev který nenápadně ale o to účinněji doprovází lidstvo v posledních desítkách let jeho bytí, evidentně nezná hranice. Poté, co se silou uragánu přehnal především spotřebním průmyslem, přinášejícím stále nové možnosti jak člověku ulehčit práci a zkvalitnit zábavu, si totiž hledá další cestičky k uplatnění, kde se jen dá. A přestože to může znít poněkud nezvykle, dorazil i do posvátného hájemství death metalového. Jako sup se strojová automatizace vrhla na prapůvodní podstatu všeho mrtvolného, rozebrala ji na ty nejmenší riffové a murmurové součástky a znovu je zase poskládala s vynalézavostí umělé inteligenci vlastní. Prapodivně, šroubovaně, někdy možná i jaksi násilně či také (po lidsku) nepochopitelně, ale světe div se, ono to funguje. Funguje jako dobře namazaný robot.

Ano, chladná a vyzývavě se vzdalující všemu lidskému je vize AZURE EMOTE alias utajeného projektu Mikea Hrubovcaka (MONSTROSITY, VILE) z let 2003 až 2006. Naprosto suverénním způsobem (strohé a studené texty nevyjímaje) reflektuje skutečný současný svět a činí tak za užití vlastně jedinečných vyjadřovacích prostředků, dohromady možná pojmenovatelných jako jakýsi avantgardní elektro / death metal. Chaos jedenadvacátého století nalinkovaný do notového zápisu, neomylnost počítačové paměti a celá škála nevypočitatelných skřeků, zvuků a pazvuků, to všechno namixované s pravou death metalovou zuřivostí a agresivitou. Bylo by možná troufalé tvrdit, že takhle vypadá úspěšný novátorský metalový experiment, ale když to vezmu od jednoho konce k tomu druhému, do jisté míry je tomu zkrátka tak. Multitalent Hrubovcak coby výhradní autor a celá řada jeho hostů totiž už od samotného počátku „Kronik stárnoucího savce“ (mimochodem, jak příznačný název pro podobně futuristické dílo) zřetelně a také nadmíru úspěšně krotí kobylku, která v metalové ohradě vystupuje na přední místa. S krví podlitýma neživými očima, poněkud trhanými pohyby vyhazující do všech možných stran, ale především až nečekaně výkonnou. Celé to tím pádem dostává skutečně velmi nadějné a velmi ostré kontury, jimž minimálně co do ojedinělosti může dnes jen málokdo konkurovat. Na jedné straně skladby jako „Clarity Thru Apathy“ a „Justified End“, poctivé smrtící sypanice, napěchované spoustou úžasně sveřepých hlavních motivů, zvrácených melodií a nenápadných odboček a slepých uliček, na straně druhé pak kusy podobné „Cosmic Tear“ a „March Of Chemical Pessimism“, stejně členitě komponované, ale táhnoucí se v pomalém neurotickém tempu jako chladnoucí láva, v níž nalézá smrt všechno bez ohledu svůj materiální původ. A to se ještě nebavíme o pověstném Hrubovcakově chorobném vokálu, oscilujícím v mnoha polohách mezi zvučným rykem a dunivým záhrobem, jenž prostě není ničím jiným, než chromovou třešničkou na celém tomhle mechanickém dortu.

Naslouchat proto za doprovodu brnkání na ocelové nervy lidstva těm několika písním o překotné dnešní době, to se rovná dozajista nevšednímu zážitku. A ať už je to tím, že AZURE EMOTE jsou na poměry dnešního death metalu tak dobří, nebo že většina ostatních je naopak tak průměrná až slabší (k čemuž bych se ostatně osobně přikláněl spíše), mělo by zde každopádně zaznít, jak moc povedeným debutem se „Chronicles Of An Aging Mammal“ zdá být. Vskutku, klobouk dolů, pane ... programátore?.

hodnoceni: 8/10
Louis, 29.01.08
zdroj: Metalopolis

S porcí alternativního death metalu, v němž má alternativnost navrch nad deathem, a která disponuje potenciálem zalíbit se spíše hudebním hledačům než vyhraněným death metalovým fanouškům, přichází projekt AZURE EMOTE, jehož kreativním pohonem je Mike Hrubovcak, zpěvák deatherů VILE, MONSTROSITY a DIVINE RAPTURE.

Deathové prvky lze identifikovat zejména na rovině kytarové hry pojaté spíše starosvětsky, čas od času připomínající exaltovanější polohy alba "Symbolic" od DEATH, a dále pak u dominujících pěveckých partů. Nikoliv nadarmo je však experimentálnější část desky zajímavější než ta deathová, jejíž prvky v celkovém součtu překonává počet použitých samplů. A zajímavější je do té míry, že kouzlo nahrávky doporučuji hledat ani ne tak v kloubení deathu s lecčím jiným, ale v samostatně stojícím "lecčem jiném". Patrné to je zejména v éterické skladbě "Cosmic Tear", jíž se táhne podmanivý obřadní tón ústící v chrámový nápěv, jehož účinky není od věci srovnávat s podvratností LAIBACH. Hrubovcak do své nahrávky vtáhl vše od noisových prvků, přes více či méně srozumitelná vokální podkreslení až po ambientní pasáže a zkombinoval je do nesnadno přístupného celku, jehož poslech lze charakterizovat jako zneklidňující meditaci. Veškeré snadno přístupné prvky vyvolávající nutkání k podupování do rytmu Hrubovcak záhy zašlape do bahna, aby dal prostor více zneklidňujícím motivům: melodické nápěvy tak nahrazují distorzní vokální linky, namísto zdánlivě nastupujících svižných pasáží se dostavuje hluk.

Hrubovcak jakoby na svém autorském počinu (stojí i za nezvyklým vizuálním pojetím alba) systematicky odmítal jakoukoliv pompu a svůj deník šíleného vědce předčítaný někým jen o málo normálnějším postavil na atmosféře dystopické prázdnoty a zoufalství. Někoho možná záhy odradí nejednoznačná uchopitelnost nahrávky, mnohem lepším řešením ale je nechat si Hrubovcakovy vize zadřít pod kůži. Deska AZURE EMOTE není jen uvolněním autorových kreativních možností, ale díky své komplexnosti dosahuje rozměrů jakéhosi světonázorového manifestu, k jehož předčítání si jeho autor pozval spřízněné duše v čele s éterickou zpěvačkou Laurie Ann Haus (AUTUMN TEARS).

"Chronicles of an Aging Mammal" vycházející pod hlavičkou tuzemské Epidemie je deska vzpírající-se při případném živém provedení tradičnímu metalovému kašpárkování, je to deska nabízející zážitek jen těžko srovnatelný s něčím jiným ze současné metalové scény. V souladu se svým názvem prokazuje album moudrost, ale i něco rozmarů "stárnoucího savce", jímž není nikdo jiný než sám Hrubovcak zprostředkovávající tento příběh..

hodnocení: 80 %
Viktor Palák, 28.01.08
zdroj: Abyss