Osm psychedelicko rockových písní, které popisují postřehy člověka jenž se rád zdrží venku když se setmí. Svit městských lamp a pouličních scenérií navozuje plno nostalgických vzpomínek, do naší mysli se promítá balancování o vyřčených slovech, o činech, které nám ovlivňují budoucnost. Večernice se alespoň okrajově vyrovnává s křivdami, se ztracenou láskou, s vlivem drog. Nachází plno naděje a kouzelných chvil osamocena při nočním proplouvání. V moři nočních světel, mezi světluškami s cigaretou, lahví whisky. Ve slowmotion obrazech se vynořují vzpomínky na tíživé životní chvíle a píšou dokument o jejím současném životě. Uvědomění o krásách a hodnotách, snech a vizích, které nesmějí ustrnout v tom co nám prezentuje okolní svět, plný zášti sebeobohacení a nenávisti. Krásu, a smysl života si nacházíme vždy sami. Nikdo nám ji vnutit nemůže. Nikdo nám nemůže nařídit koho a co máme milovat...